Počátky počítačů


 

Abakus, jednoduchá počítadla a jiné pomůcky k počítání

Asi prvními pomůckami při počítání byly již v pravěku kosti dinosaurů Tetrapodů s osmi prsty. Později bylo využíváno velké kosti, na kterou byly dělány zářezy.

 

Početní pomůcka Abakus (Abacus) se objevila v Malé Asii zhruba před pěti tisíci lety. Postupně se abakus začal šířit na východ. Ve 13. století se objevuje v Číně pod názvem Soroban. Byl tvořen třinácti sloupci se dvěma korálky nahoře a pěti korálky dole. Dále je známa japonská a ruská verze, která se liší počtem sloupců a korálků. Abakus umožňuje záíkladní matematické operace jako je sčítání, odečítání, násobení, dělení, ale i odmocňování nebo s ním můžeme řešit početní úlohy se zlomky. S obdobou téhle pomůcky se jistě setkal v mládí každý z nás. S Abakem se učí děti na dálném východě počítat stejně jako děti u nás s počítadlem. V Asii se v praxi využívá Abakus dodnes díky jeho jednoduchosti a nenáročnosti na výrobu.

 

Velkou roli sehrál i John Napier, který počátkem 17. století zveřejnil logaritmické tabulky. Napier se též zapsal „Napierovými kostkami“, jež umožňovaly jednoduše násobit za předpokladu, že alespoň jeden násobek je jednociferný. Jako první počítací stroj je považováno logaritmické pravítko. Jeho přesnost záležela na jeho délce.

 

Mechanické kalkulátory

Vznik mechanických kalkulátorů byl umožněn hlavně díky rozvoji zpracování kovů. I Leonardo da Vinci se zabýval mechanickým kalkulátorem - svědčí o tom několik jeho náčrtků. Průkopníkem se ale stal Wilhelm Schickard, jenž v roce 1623 sestrojil počítací hodiny - stroj schopný násobení a dělení.

 

Dále do historie vstoupil Blais Pascal. Při pozorování svého otce, účetního, dostal nápad na usnadnění práce a sestrojil Pascaline. Psal se rok 1645 kdy s ním šel na trh a údajně prodal 15 kusů. Gottfried Wilhelm von Leibniz později tento přístroj roku 1694 upravil. Vznikl tak krokový kalkulátor s možností násobení, dělení a odmocňování.

 

Roku 1862 se konala v Londýně výstava, kde Thomas de Colmar představil Arithmometer. Získal za něj zlatou medaili. I díky této ceně se Arithmometeru prodalo 1500 kusů, tudíž lze označit za první hromadně vyrábený počítací stroj.

 

Děrné štítky a mechanické počítače

Děrný štítek se stal prvním médiem pro zápis dat. Přišel s ním Joseph Marie Jacquard kolem roku 1805. Sestrojil také automatický tkalcovský stav, kde děrné štítky používal pro řízení tkaní vzorů. Štítky byly celých 140 let základními paměťovými médii.

 

Charles Babbage sestrojil respektive se pokoušel sestavit „Analytical engine“, který mě být schopen jakékoli numerické výpočty dle zadaného programu. Chod celého stroje měl zajišťovat program na děrném štítku. Umožňoval totiž podmíněné skoky a používání podprogramů. Celý stroj se podařilo sestrojit o sto let později. Je tedy zřejmé, že Babbageův stroj byl nadčasový a kdyby měl Babbage možnost použití elektronek, jistě by tento stroj sestavil.

 

Elektromagnetické počítací stroje

Díky zdlouhavosti ručního sčítání při sčítání lidu v USA vymyslel Herman Hollerith sčítací stroj. Tento stroj využíval děrných štítků pro záznam dat. U každé díry ve štítku sepnul magnet motorek a ten posunul číselník počítadla. Tento stroj urychlil sčítání lidu z obvyklých 7 let na pouhé 2 roky.

 

Vynález tohoto počítadla výrazně zrychlil práci, a tak o něj projevily zájem mnohé banky a pojišťovny. Hollerith se stal jedním ze zakladatelů firmy na tato zařízení k počítání jménem Tabulating Machine Company. Jednalo se o různé děrovače, přezkoušeče, třídiče, násobičky, sčítačky i tiskárny a jiná zařízení. Spojením této a jiných firem vznikla společnost IBM, celým názvem International Bussines Machine.

 

 

Procvič si:

  1. Vyjmenuj první počítací pomůcky.
  2. Kde se poprvé objevil Abakus?
  3. Kdo uveřejnil logaritmické tabulky?
  4. Co sestrojil Thomas de Colmar?
  5. Kdo sestrojil v roce 1623 počítací hodiny?
  6. Co zdokonalil Gottfried Wilhelm von Liebnitz?
  7. Kdo vynalezl děrný štítek?
  8. Co bylo důvodem k sestrojení sčítacího stroje Hermana Holleritha?
 

Galerie